Snídaňový pozdrav

konečně jsem se dostala k tomu stáhnout fotky ze svého nového fotoaparátu, tak si hned zlepším náladu pohledem na ranní nedělní snídani :0))....

Noční háčkování

včera jsem nějak nemohla usnout, tak jsem si pustila pár filmů a konečně uháčkovala i fialkové čtverečky pod hrnky.....

Ranní zavařování

Nevím, jestli je to normální, ale i o svátek vstávám v šest ráno a samozřejmě už vymýšlím, co by se dalo za celý den stihnout. Nejdříve si ale vychutnám tradiční ranní procházku po zahradě. Zjistila jsem, že ten rybíz už opravdu potřebuje otrhat. Tak jsem si řekla, dobrá, otrhám ho a potom bych mohla udělat marmelády...

ale má druhá polovička ještě spí, tak co bych ho alespoň neočistila....

ještě stihnout umýt a připravit sklenice...

Pořád ještě spí...no tak co bych se do těch marmelád rovnou nepustila....

a hurááá marmelády jsou na světě. Udělala jsem jak z červeného rybízu na vánoční pečení, tak i z černého, abychom měli v zimě nějaké vitamíny...

Tak a teď mohu jít připravit snídani :0)))).......

Nález

jednou mi zavolala sousedka, ať jí jdu poradit se zkrášlením pergoly, což mě samozřejmě potěšilo, že mě někdo považuje za inspirativního člověka :0)... při odchodu si začala stěžovat, že tam má hromadu haraburdí na sběrný dvůr a není nikdo, kdo by to odvezl. A tak koukám na tu hromadu a vidím kus židle, která má zlámané plastové sedátko a vypadá opravdu hrozně a najednou ji vidím natřenou, dřevěné sedátko a tak jsem odcházela a nesla jsem jí v podpaží. Manžel se na mě koukal, jestli jsem se už nezbláznila, ale po mém zásahu je nadšen....

Mám opět nového kamaráda

po dlouhé době nakupování látek a myšlence, že šití přece nemůže být tak těžké (nevím, proč si to myslím o každé nové činnosti), jsem se rozhodla, že udělám fusak do našeho nové koše na prádlo.  Vyštrachala jsem nového kamaráda - šicí stroj - a pustila se do toho. Manžel odešel na fotbal, já pustila Edith Piaf, a začla jsem šít...

nevím, proč jsem si myslela, že to bude lehké a rychlé...šila jsem 2 hodiny a málem jsem to ani nedošila, ale myšlenka pochvaly od manžela, ten je totiž nadšen vším co vytvořím, mě držela do konce...

dokonce i dno jsem udělala poctivě z kruhu, i když jsem na počátku nevěděla, jestli má myšlenka bude fungovat...

a HURÁÁÁ fusak je na světě. Nejraději bych si ušila letní kabátek nebo blůzku, ale myslím, že se budu držet při zemi a pustím se do polštářů :0)))))

Vejce a já

čtu hodně a moc ráda, ale ne o všech knihách bych mohla říci, že si je znova přečtu. Pár let jsem narážela na knihu od Betty MacDonaldové Vejce a já a pokaždé jsem si říkala, že bych si ji měla někdy přečíst. Před týdnem jsem si objednávala knihy a narazila na ni, tak jsem si ji objednala. O víkend mi nebylo moc dobře, ta mozzarella byla opravdu špatná, tak jsem si ji rozečetla a nadšením celou přečetla... zjistila jsem, že je to naprosto úžasná knížka a po přečtení bych se nejraději odstěhovala někam na samotu a chovala slepice...určitě se k ní zase brzy vrátím....

Koupelna

minulý týden jsem se byla podívat v koupelnovém studiu po dlaždičkách do kuchyně, kterou budeme možná na podzim dělat, tak abych měla nějakou představu. Opět jsem se přesvědčila, že nabídka je velká, ale naší volby do koupelny nebudu asi nikdy litovat, i když se našli tací, kteří naši volbu nemůžou pochopit ...neodolala jsem a udělala pár fotek :0)...i když nám ještě chybí horní sprcha do sprchového koutu, bude muset ještě chvíli počkat...